Milevské slavnosti, Bartolomějské posvícení

Areál kestřanských gotických tvrzí se skládá z hospodářského dvora, Horní a Dolní vodní tvrze a ranně barokního zámku. Toto seskupení čtyř původních šlechtických sídel na poměrně malé ploše je v naší republice unikát.

Až do roku 1995 tu stála ještě druhá Dolní tvrz, z níž se dochovala do dnešních dní pouze bašta na zdi (vedle zámku – pohled od kostela). Všechny objekty nyní procházejí citlivou rekonstrukcí.

V současné době je veřejnosti přístupná pouze Horní tvrz, která je ukázkou života středověké venkovské šlechty. V hospodářské budově je pokladna a expozice hospodářských náčiní a strojů či archeologických nálezů. Pak následuje volná prohlídka Horní tvrze. Nedaleko tvrzí si lze zahrát golf či footgolf.

Horní tvrze se „ujala“ rodina Haladových, která tuto historickou památku postupně obnovuje a usiluje tak o její zachování. Stav budovy si vyžaduje ještě hodně práce.

Historie

První písemná zmínka o Kestřanech pochází z roku 1315, kdy nejspíš náležely pánům na Kestřanech. Kestřany byly dále v držení rodu Koktanů a Švamberků. Švamberkové dali Horní tvrzi podobu, kterou vidíme dnes. Z Dolní tvrze udělali pivovar. V roce 1652 byl v Kestřanech pro pohodlnější bydlení vystavěn zámek. Další majitel Adam Humprecht Fortunát Koc z Dobrše, hejtman prácheňského kraje, prodává roku 1700 Kestřany Schwanzenbergům, kteří je vlastnili až do roku 1924. V době komunismu obhospodařovalo kestřanské tvrze JZD, na Horní tvrzi se až do 70. let 20. století bydlelo. Poté přešel areál pod správu Prácheňského muzea, které provedlo první opravy. Od roku 1990 do roku 2005 celý areál vlastnilo Zemědělské družstvo Kestřany. Horní tvrz v roce 2005 odkoupila rodina Haladových.