Milevské slavnosti, Bartolomějské posvícení

Myšlenka této cesty v Milevsku vznikla již před deseti lety, ještě za působení P. Jakuba Berky. Vzešla ze Spolku pro rozvoj kultury v Milevsku, u zrodu stáli Mgr. Martin Třeštík, Mgr. Josef Bílek, Pater Jakub Berka a další členové spolku.

Koncept byl původně poněkud širší, zahrnoval křížovou cestu a meditační okruh.

Autorem výchozí studie byl plzeňský architekt a krajinář Jakub Chvojka. Mediační okruh měl mít podle konceptu v blízkosti kláštera umístěné symbolické kamenné objekty, jež by odkazovaly na důležité události či prvky křesťanské tradice. Z něj se zatím podařilo ve spolupráci s milevskými turisty vyznačit trasu jako vycházkový okruh okolo kláštera a vybavit ho lavičkami pro odpočinek. Přibližně o dva roky později architekt Chvojka vyznačil návrh trasy a míst, kde by měla jednotlivá zastavení křížové cesty stát, a za pomoci města a zaměstnanců domu kultury se podařilo umístit první provizorní jednoduché dřevěné kříže. Několikrát v postní době, a pak jako součást Bartolomějského posvícení, se uskutečnila pobožnost - modlitba křížové cesty.

Křížová cesta začíná hned za klášterem kousek od hlavního vstupu na hřbitov směrem na Vinice a Vášův mlýn. Zde zahneme vpravo a půjdeme do menšího kopce, napojíme se tím na cestu k morovému hřbitovu. Pokračujeme vlevo, budeme míjet morový hřbitov po levé straně a stoupat do mírného kopce po nezpevněné cestě, po louce a mezi poli až k poslednímu křížku.

Cestou jsou krásné výhledy na samotný klášter, na celé město a jeho okolí. Asi v polovině cesty je udělané i hezké posezení na velkých kamenech. Zpátky se můžeme vrátit stejnou cestou nebo se ještě projít přes les a louky a dojít až k rozcestí, odkud se po 250 m dostaneme na Vášův mlýn.

Co to je křížová cesta?
Křížová cesta je způsob křesťanské meditace nad utrpením Ježíše Krista, které podstoupil pro spásu člověka. Tato modlitba měla svůj vývoj. Křesťané si od začátku velmi vážili Ježíšovy oběti a různými způsoby si události Jeho utrpení, smrti a vzkříšení připomínali. Konali poutě do Svaté země na místo Ježíšova umučení a vzkříšení. Ne každý se ale mohl vydat do Jeruzaléma. Proto vznikaly malé kapličky, Boží muka a křížové cesty, jejichž prostřednictvím si lidé blízko svých domovů připomínali Ježíšovu oběť. První křížová cesta vzniká přímo v Jeruzalémě, kde Ježíš utrpení a smrt podstoupil. Během staletí se objevoval různý počet zastavení, nejprve sedm, později i čtrnáct. Velkou zásluhu na meditaci křížové cesty mají františkáni, kteří ji od 13. století šířili, podobně jako živé betlémy. V roce 1731 se rozhodnutím papeže Klementa XII. ustálila forma čtrnácti zastavení křížové cesty pro celou církev. Jednotlivá zastavení jsou označena římskými číslicemi od prvního po čtrnácté. Někdy bývá ještě zastavení patnácté, označené jako vzkříšení Ježíše, jenž zvítězil nad smrtí a třetího dne (nedělní ráno) vstal z hrobu a zjevil se svým učedníkům.