Milevské slavnosti, Bartolomějské posvícení

Dne 26. 5. 2022 byl za velké účasti milevského obyvatelstva v Milevsku slavnostně odhalen pomník Járy Cimrmana (fiktivní postava univerzálního českého génia), který se tu zasloužil o vybudování milevských Závodů na výrobu vzduchotechnických zařízení.

Pomník, který odhalil herec Petr Brukner a pan místostarosta Milevska Michal Horek, byl v Milevsku instalován právě proto, že v něm roku 1898 při cestě z Prahy do Vídně (anebo z Vídně do Prahy) velký myslitel a vynálezce dokázal na kámen načrtnout první ventilátor (protože mu v parném létě bylo horko). Tímto převratným vynálezem se vlastně nechtíc (a možná zcela úmyslně) zasloužil o vybudování milevských Závodů na výrobu vzduchotechnických zařízení.
Sám pan Petr Brukner má k Milevsku vazby a to pracovní. Řekl, že kdyby nenastoupil na hereckou dráhu, tak by patrně byl projektantem vzduchotechniky. Jako písecký rodák dva roky po škole v Milevsku pracoval a naprojektoval prý několik ventilátorů.

K odhalení pomníku Járy Cimrmana byla sehrána scénka od divadelního spolku Kovářovská opona.

V úvodní řeči pan Brukner uvedl: 

Nikdo z Cimrmanových součastníků nevěděl, že žije ve společnosti génia. Snad jen jeho osobní lékař, polabský veterinář Hugo Myslík něco tušil, ale nikdy se o tom nikomu nezmínil. Po matce Rakušan, po otci Čech, po první světové válce již zcela zapadlý velikán prožil život světoběžníka. Cimrman odchází jako sedmi až dvaačtyřicetiletý z domova. Od té chvíle nacházíme jeho stopy v nesčetných zemích téměř všech světových kontinetnů.
Americké vládě předkládá projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery. S hrabětem Zeppelinem konstruuje první vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí. Zkoumá život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků mine sev erní pól o pouhých 7 metrů. V Paraquayi zakládá loutkové divadlo. Ve Vídni kriminalistickou, hudební a baletní školu.
Nezištně pomáhá řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosí do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistuje při prvních plastických operacích. Edisonovi předělá pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sežene podnájem, Čechovovi pochválí novou knihu povídek a pohnojí višňový sad.
Jak se Cimrman roku 1898 ocitá zde, tehdy malém Jihočeském městě Milevsku dodnes nevíme. Domnívámě se, že při své pěší cestě z Prahy do Vídně, nebo z Vídně do Prahy bloudí a přichází sem již pozdě večer. Zde v místním hotelu si najímá pokoj, kde by přenocoval. Ráno místní pokojská nalezá malý podkrovní pokoj již prázdný, neboť ho Cimrman brzy ráno opouští jak bývá jeho zvykem bez placení. Překvapená pokojská ale nalézá na nočním stolku náčrtek zvláštního stroje a pod náčrtkem jen toto slovo „ Ventilátor? „ Jak se ale tento náčrtek dostává do rukou někoho z místních je záhadou. Domníváme se, že se dostává do rukou místního technicky zdatného občana, který tento podivný stroj zdokonaluje. A tak se město Milevsko později stává významným střediskem světové vzduchotechniky, díky tehdy ještě neznámému, ale později věhlasnému mistrovi Járovi Cimrmanovi a dodnes neznámému občanovi tohoto města.
Ať už je tomu jakkoliv, díla pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patří k vrcholům světové tvorby všeho druhu. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všehcno, co se proti tomu dá dělat.